Kočičí meditace č. 12

Mňoukni svou pravdu

Někdy mlčíme.

Ne proto, že bychom neměli co říct.

Ale proto, že nechceme nikoho zranit.

Nechceme být odmítnuti.

Nechceme vyvolat konflikt.

A tak svá slova schováme hluboko do sebe.

Jenže pravda, která zůstává dlouho nevyslovená, často začne tížit naše srdce.

Kočky to mají jinak.

Když chtějí pozornost, ozvou se.

Když se jim něco nelíbí, dají to najevo.

Když potřebují klid, jednoduše odejdou.

Nepřemýšlejí celé hodiny nad tím, jestli jejich mňouknutí bylo dost správné nebo jestli si o nich někdo něco pomyslí.

Jsou samy sebou.

A právě tím nás mohou mnoho naučit.

Mluvit svou pravdu neznamená být hlasitý.

Neznamená prosazovat svůj názor za každou cenu.

Neznamená mít vždy poslední slovo.

Skutečná pravda vychází z klidu.

Je pevná, ale nemusí být tvrdá.

Je laskavá, ale nemusí se omlouvat za svou existenci.

Možná právě dnes přišla chvíle říct něco, co už dlouho nosíte v sobě.

Možná je čas někomu poděkovat.

Možná vyslovit své přání.

Možná říct prosté „ne“, které chrání Vaši energii.

A možná není potřeba říkat nic druhým.

Možná stačí konečně přiznat pravdu sami sobě.

Malé kočičí zastavení

Na chvíli se posaďte do ticha.

Položte si ruku na srdce a několikrát se zhluboka nadechněte.

Pak si položte jednoduchou otázku:

Jakou pravdu dnes potřebuji slyšet?

Nespěchejte.

Nechte odpověď přijít sama.

Možná jako slovo.

Možná jako pocit.

Možná jen jako jemné pohlazení uvnitř.

Až ji uslyšíte, přijměte ji s láskou.

Nemusíte podle ní jednat hned.

Stačí ji přestat přehlížet.

Protože každá pravda, kterou přijmeme, nás o kousek vrací blíž k sobě.

Přeji Vám, aby Váš vnitřní hlas byl tento týden o něco odvážnější.

A aby Vaše srdce našlo klid v tom, že může být samo sebou.