EGYPTSKÁ ZASTAVENÍ

Zuzanka je velmi krátkou dobu vdovou. Do Egypta jezdila se svým manželem – a byli tu šťastní. Moře, slunce, společné chvíle, které se nepočítají na

V rytmu, ve kterém je dobře Poslední pobyt na podzim v Egyptě byl o hltání.Slunce, pláž, kilometry na kole. Všechno naplno. Tenhle tříměsíční je jiný.Tišší.Vědomější.

Jsou místa, kde ticho nemlčí.Jen přestane používat slova. Dnes jsme se dotkli dvou takových míst.Dvoukrok v poušti.Dvoukrok do hloubky. Chrám svatého AntonínaaChrám svatého Pavla Chrám

Dostat se na letiště šlo docela dobře… i když celé dopoledne sněžilo. Takový ten sníh, co nepadá romanticky, ale stylem: „Nazdar, já jsem chaos, přišla

Dva měsíce pryč… a doma to najednou vypadá jako sen, který tady čeká. První uvědomění po návratu? Úplná nádhera. Žádné hory prádla, žádné vybalování na

„Návraty domů: tam, kde tě čekají“ Jsou chvíle, kdy člověk přiletí do Čech a připadá si jako bytost mezi světy. Ještě včera snídal u moře,

Když se z dovolené stane skutečný domov Jsou lidé, kteří přijedou do Egypta poprvé a řeknou si: „Hezké. Slunce, moře, hotel. Hotovo.“ A odletí domů

Indie a Egypt: dvě země, které člověka buď vtáhnou… nebo odsunou pryč Říká se, že jsou země, které tě prosvítí skrz naskrz. Podívají se ti

Egyptská zastavení Dnes otevírám malou sérii, které říkám Egyptská zastavení. Ne proto, že bych chtěla vyprávět o dovolené, ale proto, že mi Egypt za poslední

Velbloud Alex a jeho tiché čekání na soby Před hotelem, kde svítí vánoční světýlka jako malá pozvání k domovu, leží velbloud Alex. Klidný, moudrý, tichý.