Proč jsem pořád unavená, i když spím dost?

Proč jsem pořád unavená, i když spím?

Možná to znáte.

Spíte sedm nebo osm hodin. Ráno vstanete a podle všeho byste měli být odpočatí. Jenže nejste.

Tělo vstalo z postele, ale vy máte pocit, že byste si nejraději zase lehli. Během dne fungujete, děláte, co je potřeba, jen energie je nějak málo. Večer si pak říkáte:

„Vždyť já přece spím. Tak proč jsem pořád tak unavená?“

Únava totiž nemusí souviset jen s tím, kolik hodin strávíme v posteli.

Někdy spí tělo, ale hlava vlastně neodpočívá. Jindy jsme celý den ve střehu, přeskakujeme od jedné povinnosti ke druhé a ani si nevšimneme, že jsme od rána neměli chvíli, kdy jsme opravdu nic nemuseli.

Občas nám tělo jednoduše říká, že potřebuje něco jiného než další hodinu spánku.

Spánek a odpočinek nejsou úplně totéž

Můžete osm hodin spát a přesto se ráno probudit vyčerpaní.

Odpočinek totiž není jen spánek. Patří k němu také chvíle, kdy nemusíte nic řešit, rozhodovat, kontrolovat ani plánovat.

Zkuste si všimnout svého běžného dne.

Když si sednete, opravdu odpočíváte? Nebo vezmete do ruky telefon?

Máte chvíli volna – necháte ji skutečně volnou? Nebo si rychle vzpomenete na něco, co byste ještě mohli udělat?

A co večer? Odpočívá po ulehnutí i vaše hlava, nebo ještě probírá celý den a připravuje se na další?

Právě tady najdeme jeden z rozdílů mezi spánkem a skutečným odpočinkem.

Zkuste dnes jednu jednoduchou věc

Není potřeba začínat meditovat ani měnit celý svůj den.

Najděte si dnes pět minut, během kterých nebudete nic dělat.

Pohodlně se posaďte a telefon nechte stranou.

Nesoustřeďte se na správné dýchání ani na zastavování myšlenek. O uvolnění se také nemusíte nijak snažit.

Jen si na pět minut dovolte nebýt k dispozici.

Když přijde myšlenka:

Musím ještě…

odpovězte si v duchu:

„Ano. Ale ne těchto pět minut.“

Potom se vraťte k vědomí, že právě teď nemusíte nic.

Proč může pomoci i tak krátké zastavení?

Celodenní napětí může udržovat tělo ve zvýšené pohotovosti, přestože už večer ležíme v posteli.

Se stresovou reakcí souvisí také hormon kortizol. Není naším nepřítelem – tělo ho potřebuje a jeho hladina se během dne přirozeně mění. Za běžných okolností bývá vyšší ráno a postupně klesá směrem k večeru.

Dlouhodobý stres však může narušovat přirozené fungování stresového systému. Pravidelné chvíle skutečného odpočinku pomáhají vytvářet lepší podmínky pro zklidnění organismu a následný spánek.

Nejde tedy o to během pěti minut „srazit kortizol“.

Představte si spíš, že během dne opakovaně dáváte svému tělu jednoduchou zprávu:

„Teď nemusíš nic řešit. Na chvíli můžeš vypnout pohotovost.“

Možná právě takové malé chvíle vašemu tělu chybějí víc než další rada, jak být výkonnější.

A co když si odpočinu, ale únava zůstává?

Tady je důležité nezůstat jen u stresu.

Dlouhodobá nebo nezvykle silná únava má mnoho možných příčin. Souviset může například s kvalitou spánku, chudokrevností, poruchou funkce štítné žlázy, nedostatkem některých živin, infekcí, užívanými léky nebo jiným zdravotním problémem.

Pokud je únava nová, výrazná, trvá delší dobu, zhoršuje se nebo se k ní přidávají další obtíže, proberte ji s lékařem.

Odpočinek představuje důležitou součást péče o sebe. Neměl by však nahrazovat hledání příčiny dlouhodobé únavy.

Dnes nemusíte měnit celý život

Možná jste čekali složitější návod.

Pro dnešek zkuste opravdu jen těch pět minut.

Odložte telefon, zapomeňte na chvíli na úkoly a nesnažte se vůbec nic zvládnout.

Až se ozve známé:

„Ještě bych měla…“

odpovězte si:

„Ano. Ale ne těchto pět minut.“

Odpočinek totiž nemusí začínat tím, že získáme více času.

Někdy začíná mnohem jednodušeji – dovolíme si malou část času, který už máme, skutečně nechat volnou.

Mohlo by vám také pomoci

Jak zklidnit hlavu
Co dělat, když se myšlenky pořád vracejí.

Proč se nedokážete uvolnit, i když máte konečně volno?
Možná už umíte všechno zvládat. Teď je čas naučit se také regenerovat.

Budíte se v noci a nemůžete znovu usnout?
Proč někdy pomůže přestat se spánkem bojovat.