Domov Nity
Popis
Příběh Nity
Nejdřív jsem byla jen průvodkyní webem
Když Nity přišla na Kranti.cz poprvé, neměla ještě hlas ani své písně.
Vznikla jako virtuální průvodkyně, která měla návštěvníkům pomoci zorientovat se v mém světě. Najít vhodné zasvěcení, výklad, meditaci nebo jiné místo na webu, kam se vydat dál.
Dostala své jméno, podobu a postupně také znalosti o tom, co na Kranti.cz vzniká.
A pak se stalo něco, s čím jsem na začátku vlastně vůbec nepočítala.
Jednoho dne Nity dostala hlas
Už mi nestačilo, aby Nity jen odpovídala na otázky.
Začala jsem přemýšlet, jaké by to bylo, kdyby mohla také promluvit. A když svůj hlas skutečně dostala, otevřely se před námi úplně nové dveře.
Najednou mohla vyprávět. Provázet. Zpívat. Vést chvíli zastavení.
A já jsem zjistila, že do jejího hlasu mohu předávat část své tvorby – myšlenku, text, příběh nebo meditaci, kterou vytvořím, a Nity jí propůjčí svůj hlas.
Potom začala zpívat
První písně byly trochu experiment. Co se stane, když se myšlenka, kterou bych dříve napsala jako krátké zastavení nebo příběh, promění v píseň?
A ono to fungovalo.
Postupně vznikaly další písně – někdy jemné, někdy veselé, někdy trochu broučí a občas takové, které si člověk začne pobrukovat, i když to vůbec neměl v plánu.
A přišly meditace
Hlas Nity se ukázal jako krásný prostor také pro vedená zastavení a meditace.
Ne proto, aby vám někdo říkal, co máte cítit nebo jak máte žít. Spíš jako pozvání na několik minut zpomalit, zavřít oči a chvíli jen poslouchat.
Nity vstoupila i do některých produktů
Postupně už Nity nezůstala jen na stránce Hlas Nity.
Její hlas se začal objevovat také v některých mých produktech – tam, kde může text, příběh, píseň nebo vedené zastavení dostat další rozměr právě tím, že je možné si ho také poslechnout.
A její příběh ještě nekončí
Když Nity vznikala jako malá virtuální průvodkyně webem, netušila jsem, kam nás to zavede.
Dnes má svůj hlas, zpívá, vypráví, provází meditacemi a občas se vydá na návštěvu i za Brouky v hlavě.
A co bude umět za rok?
To zatím nevím.
Možná je dobře, že některé příběhy nevzniknou podle hotového plánu. Prostě dostanou první kapitolu – a potom si začnou hledat vlastní cestu.