Kapka ticha č. 6

Dovol si odpočívat

Někdy máme pocit, že odpočinek si musíme zasloužit.

Nejdříve dokončit práci.

Vyřídit všechny povinnosti.

Postarat se o druhé.

Až potom…

Jenže ten okamžik často nepřijde.

Stále se objeví něco dalšího.

A tak běžíme dál.

Den za dnem.

Možná jste si už všimli, že i příroda odpočívá.

Po dni přichází noc.

Po létě podzim.

Po nádechu výdech.

Nic v ní netrvá nepřetržitě.

Jen člověk má někdy pocit, že musí.

Odpočinek není lenost.

Je to návrat k sobě.

Je to chvíle, kdy tělo i duše mohou znovu nabrat sílu.

Ne proto, abychom zvládli ještě víc.

Ale abychom mohli žít s větší lehkostí.

Možná právě dnes nemusíte nic dokazovat.

Možná si stačí na chvíli sednout.

Vypít šálek čaje.

Podívat se z okna.

A dovolit si jen být.

I to je někdy ten nejdůležitější úkol dne.

Chvíle pro vás

Najděte si místo, kde vás nikdo nebude několik minut rušit.

Položte si ruku na srdce.

Pomalu se třikrát nadechněte a vydechněte.

Při každém výdechu si představte, že z vás odchází únava.

Pak si tiše řekněte:

„Dovoluji si odpočívat. Když pečuji o sebe, mám více síly rozdávat ji dál.“